Rodiče a teenageři, jak spolu vycházet?

Naši teenageři. Milujeme je, strachujeme se o ně, chceme pro ně to nejlepší. Ne vždy se to ale shoduje s tím, co chtějí oni, takže v tomto období se rodičům moc ocenění nedostane. Častěji zažívají vzdor, koulení očima, křik, výčitky, pláč nebo demonstrativní mlčení.

A co vy? Také křičíte? Nechápete myšlenkové pochody vašich dětí?

Vládnete tvrdou rukou a trestáte? Nebo raději chodíte kolem nich po špičkách a všechno jim dovolíte v naději, že to přejde a že se všechno samo zlepší?

Pokud máte doma alespoň relativní pohodu a jste schopni se většinou v klidu domluvit, gratuluji. To je skvělé.

Ale ne všude se to daří. Je to složité a hlavně z toho důvodu, že každý jsme jiný, máme různé koníčky, povahu, vkus, potřeby. Často se to všechno střetává a vznikají konflikty.

Komunikace mezi teenagery a jejich rodiči bývá problematická a obě strany vnímají totéž.

Že se s tím druhým nedá mluvit.

Není tedy překvapení, že se lidé v jedné rodině mají rádi, ale zároveň se mohou navzájem trápit a někdy pořádně rozčílit jeden druhého.

Proč by se měl mladý člověk otevírat rodiči, který ho trestá? Proč by měl hledat radu u rodiče, který mu vše dovolí? Oba dospělácké přístupy totiž omezují možnost komunikace a znemožňují  rozvoj dobrých vztahů.

A většina z nás si přeje mít dobré vztahy se svým dítětem, je to tak? Mám tady pro vás pár tipů, které vám pomůžou prožít toto období s přehledem (a hlavně nadhledem).

  1. Držte se přítomnosti. Znamená to vyhýbat se vyčítání a připomínání minulých chyb nebo také prorokování špatné budoucnosti („Z tebe nikdy nic nebude!“)
  2. Při společné činnosti oceňte jejich snahu, přestože výsledek není úplně podle vašich představ. Potřebují uznání.  Nechtějí jen slyšet, že to mohlo být lepší. Vždyť všichni se zdokonalujeme celý život.
  3. Pro teenagery jsou hlavním fenoménem vrstevníci, se kterými potřebují každodenní kontakt. Umožněte jim to a nekritizujte jejich kamarády, pokud o nich nic nevíte.
  4. Respektujte jejich soukromí a osobní prostor. Pozor, není to totéž, jako nevšímat si a ignorovat. Zajímejte se o to, co dělají, co prožívají, co je baví. Budete mít vděčné téma k rozhovorům a můžete tak budovat svůj vzájemný vztah. Ale nevnucujte se.
  5. Snižujte množství příkazů a pokynů. Místo nich nabízejte spoluúčast na řešení nebo možnost volby. Nechte si od nich s něčím poradit, ať mají pocit, že jsou důležití a že si ceníte jejich názoru.
  6. V komunikaci se k sobě chovejte s respektem, jako byste jednali s jiným dospělým člověkem. Neponižujte, neironizujte. Nedovolte si k vašim dětem nic, co nechcete, aby si dovolili oni k vám. Respektujte jejich pocity, važte si jejich důvěry.
  7. Nesrovnávejte je se sourozenci nebo s „úspěšnými“ spolužáky. Každý je originál.
  8. Zaměřte se na budování vztahu, ne na kritiku. Naučte se oceňovat úspěchy a proplouvat neúspěchy.  Zaměřujte se na pozitiva a pozitivní motivaci.
  9. Nezraňujte slovem. Používejte humor, ne ironii. Slovo je neskutečně mocný prostředek. Dokáže utěšit, potěšit, pohladit, povzbudit, odlehčit situaci. Ale také dokáže hluboce ranit, srazit, ponížit a ublížit. Jak se říká: „Odpustíš, ale nezapomeneš.“
  10. Neoznamujte, nepřikazujte, mluvte spolu. Každý lépe vnímá, když si s ním někdo povídá, než když jen přikáže, co má dělat. Naslouchejte bez posuzování. Nevnucujte, jak se má druhá osoba cítit, co má dělat.
  11. Naučte se mlčet a aktivně naslouchat. Teenager většinou nepotřebuje slyšet kritiku, hodnocení a rady, co má dělat. Často stačí vyjádřit jen empatii a pochopení, mladý člověk si už  sám utřídí myšlenky a dojde k řešení. V tomto období berou vaši nevyžádanou pomoc jako nedostatek důvěry a víry v ně.
  12. Nezlehčujte. Co je pro vás banalita, bývá pro teenagera zásadní problém a jeho zlehčováním se ho můžete hluboce dotknout. Příště už se vám nebude chtít svěřit.
  13. Když vás něco vytočí, počítejte do desíti, než něco řeknete. Nevypusťte ani jedna strana slova, kterých byste později litovali. Raději si o všem promluvte později, až odezní první emoce.
  14. Zkuste své děti respektovat, i když s jejich názorem nesouhlasíte. Větší pochopení a toleranci musí projevit rodiče. Rozumní rodiče si jsou vědomi přirozenosti „dočasné opozice“ a berou chování svých dětí jako přechodné.
  15. Smiřte se s tím, že nemůžete řídit něčí chování a myšlenky.

Zkrátka, teenageři potřebují mít jistotu, že při nich stojíte v dobrém i ve zlém a vnímáte je takové, jací skutečně jsou.

Chcete mít tipy pro lepší vztahy se svými teenagery po ruce ve svém mobilu? Stáhněte si zdarma e-book „Pětadvacítka pro rodiče teenagerů aneb Malé rady s velkými účinky“.

A pokud máte snahu proniknout hlouběji do duše teenagera a najít podrobnější informace, máte možnost zde.

Na závěr se s vámi podělím o jeden citát. Snad se vám bude líbit stejně jako mně.

Vaše děti nejsou vašimi dětmi.
Jsou syny a dcerami Života, toužícího po sobě samém.
Přicházejí skrze vás, ale ne od vás.
A třebaže jsou s vámi, přece vám nepatří.
Můžete jim dát svou lásku, ne však své myšlenky, neboť ony mají své vlastní myšlenky.
Můžete dát domov jejich tělům, ne však jejich duším, neboť jejich duše přebývají v domově zítřka, který vy nemůžete navštívit ani ve svých snech.
Můžete se snažit být jako ony, nepokoušejte se však učinit je podobné sobě.
Neboť život nekráčí zpět a nezastavuje se u včerejška.
Jste luky, z nichž jsou vaše děti vystřelovány jako živé šípy.
Lučištník vidí na stezce nekonečna terč a napíná vás svou silou, aby jeho šípy letěly rychle a daleko.
Ať napínání rukou Lučištníka je pro vás radostí.
Neboť jak miluje šíp, který letí, tak miluje i luk, který je pevný.

Z knihy CH. Džibrána Prorok

Může-li článek pomoci někomu ve vašem okolí, sdílejte.

Renata Slavíková
„Jsem průvodkyně nástrahami rodinného a školního života. Pomáhám rodičům školáků a studentů nahlédnout do dětské duše, aby mohli pochopit „PROČ“  a najít cestu „JAK“ …    Jsem také autorkou e-booků "Velká kniha pro rodiče - Teenager", "Jak (ne)mluvit s teenagery, aby nás brali...", "Proč tresty nefungují aneb Tajemství výchovy teenagerů", "Proč se dětem ve škole nedaří? aneb I Albert Einstein měl poruchu učení!" Můj příběh si můžete přečíst tady >>               

Pomoc můžete hledat tady nebo v článcích na blogu.

Pětadvacítka pro rodiče (nejen) teenagerů

aneb

Malé rady s velkými účinky

Jak vycházet se sými teenagery? „Pětadvacítka“ je povolený minitahák, kde jsou pro rodiče sepsané malé rady s velkými účinky. Máte rádi AHA momenty? Tak si  zdarma stáhněte svou Pětadvacítku:)

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.